Grafika rozdělení
Tisk z výšky je jedna z nejstarších grafických technik. Dílo se vyrývá nebo vyřezáváspeciálními rydly nebo nožíky do dřevěné desky nebo linolea. V tiskařském lisu se pakotiskují pouze vystouplé čáry a plochy. Vyryté části budou ve výsledném díle nenabarvené.Tisk z výšky by se dal přirovnat k principu razítka. K tisku z výšky patří zejména dřevořez,dřevoryt a linoryt. Jednotlivé techniky se od sebe dají jen těžko rozeznat, k rozeznání jepotřeba odborníka. Za nejstarší grafickou techniku je považován dřevořez
princip tisku z výšky
Dřevořez
Dřevořez se tiskne z vyhlazené dřevěné desky, která je řezaná ze dřeva podél kmene, po letech. U dřevořezových tisků patrná kresba dřeva a díky tomu je také ovlivněn směr a způsob rytí, jelikož rytí po létech je mnohem snazší než proti nim. Deska se před tiskem naválí barvou, přiloží se na ni papír a grafika se mírným tlakem a třením otiskne. K tisku lze použít lis, ale dodnes se často tiskne i ručně, tlakem ruky nebo tiskařské kostice. Při tomto způsobu tisku desce nehrozí žádné poškození. Grafik může ještě ovlivnit výsledek tisku a díky tomu je každý list originál. Dřevořez byl znám už od starověku. Mezi první předchůdce dřevořezu patřila různá razítka starých Egypťanů a Babylóňanů. Z Asie byla tato technika ve 13. století dovezena mořeplavci do Evropy. První užití v Evropě bylo k tisku karet, iniciál v knihách a výjevů s náboženskou tématikou. Vynález knihtisku kolem roku 1440 usnadnil dostupnost umění i pro běžného člověka. Technika dřevořezu dále přetrvávala v lidové a pololidové tvorbě a byla znovu oživena na konci 19. století.
Zcela unikátní a samostatnou odnož tvoří japonský dřevořez.
Čtyři jezdci apokalypsy (dřevořez Albrechta Dürera)
Dřevoryt
Dřevoryt (xylografie) je grafická technika tisku z výšky, vynalezená Thomasem Bewickemv 18. století. Po vynálezu se technika velice rychle rozšířila po Evropě. Na rozdíl od dřevořezu je obraz ryt napříč létům, což umožňuje bohatší modelaci a stínování obrazu. Dlouhou dobu byla tato technika používána k napodobování a ke kopiím. Pro dřevoryt je vhodné tvrdé dřevo, buk nebo zimostráz. K rytí je potřeba mít speciální xylografická rydla, vyrobená ze zakalené oceli.
Linoryt
Linoryt je další technika tisku z výšky. Využívá principu tisku neodřezaných nebo neodrytých ploch. Tiskařská, převážně olejová barva se válečkem nebo hadříkem nanáší na vystouplé plochy a přenáší na navlhčený grafický či jiný papír s velkým podílem vláken. Linoryt je náhražkou dřevorytu a dřevořezu. Výhodou je snadné a rychlé rytí či prořezávání ploch. Původně bylo k výrobě používáno linoleum - jemná korková drť pojená lněnou fermeží. Dnes nahrazena měkčeným PVC jehož nevýhodou bývá lesklý povrch. První užití této techniky je neznámé. Velmi často bývá používána v reklamě a propagaci. Lesklý povrch je před samotným tiskem nutno zbrousit pomocí jemného smirku, aby nestékala tisková barva. Jako náhradu lina se dají použít i jiné podobné materiály, např. plexisklo, sololit, modurit či sádrová destička
.Tisk z hloubky
Hlubotisk (také intaglio či tisk z hloubky)
Tisková technika pracující na principu tisku z hloubky. Tisková forma je reliéfní a tiskové prvky jsou zahloubeny pod úroveň prvků netisknoucích - je tomu tedy opačně než u tisku z výšky. Tisková místa jsou zaplněna řídkou rychle zasychající barvou a při tisku dochází k převzetí barvy potiskovaným materiálem, ponejvíce papírem. K fixaci barvy na papíru dochází odpařením těkavých rozpouštědel.
Oceloryt
Grafická technika tisku z hloubky, obdobná mědirytu, kdy se kresba ryje ocelovými rydly do hladkého povrchu desky z tvrdé ocele. Její linie nemají sice pružnost mědirytu, ale jsou velmi jemné. Oproti mědirytu oceloryt umožňuje přesnější a jemnější zobrazení. Díky tvrdosti oceli je možné použít pro tisk prakticky v neomezeném nákladu. Používá se převážně jako technika reprodukční (ilustrace knih, tvorba známek, bankovek, cenných papírů).