Ontogeneze výtvarného projevu
Vznik a podstata spontánního dětského výtvarného projevu
Základní stádia vývoje dětského výtvarného projevu.
Vývoj kresby prochází tzv. stadiálním vývojem (kresby dětí stejného věku se podobají)
věk
· Období čáranic (senzomotorické) bez myšlenkového obsahu 1 - 2
· Období prvotního obrazu - symbolické myšlení 2 - 4
· Naivní dětský realismus - grafické typy - názorné myšlení 4 - 8
· Popisný realismus (kreslí to co ví ne to co vidí) - logické myšlení 6 - 8
· Vizuální realismus(obrat k detailům, napodobování optické podoby) vizuální myšlení 9 - 12 let
· Estetizující kresba - abstraktní myšlení 11 - dospělost
· Období krize dětského výtvarného projevu v období dospívání
-----------------------------------------
Položme si nejprve pár otázek: Proč děti kreslí? Jde o druh hry bez partnera? Nebo je to vrozená potřeba auto-edukativní hry? Proč mají hry často estetický náboj? Jde o obrazovou "řeč" a její formu zápisu? Jde o napodobování grafické činnosti dospělých? Jde o autostylizované zpředmětnění vlastního "já"?[1] Jak dítě reaguje na svět?
spontánní neřízený dětský výtvarný projev (výtvarná činnost není z vnějšku vyvolána ani řízena)
Dětská kresba vzniká, podobně jako řeč, kolem druhého roku věku dítěte. Kresba je důležitou součástí vývoje dítěte, rozvoje jeho osobnosti, a souvisí také s potřebou seberealizace. Kresba je přirozený způsob osvojování světa. Prohlubuje nejen emocionální, ale také racionální poznávání světa a sebe sama, a rozvíjí i logické myšlení.
Období senzomotorické
1. Období čáranic (do 2 let)
bezobsažné čmáranice, motorika - pohyb rukou a jeho zastavení, stopa
Období předoperačního myšlení (věk 2 - 8 let)
2. Období prvotního obrazu -Symbolické myšlení (věk 2 - 4 roky)
Objevuje se snaha pojmenovat bezobsažnou čáranici, používá asociace (oblouk = auto či kopec, kruh = slunce nebo jablko či hlava, čáry = prší, křik, tanec...). Nejde o záznam viděných forem, ale o kresbu představ dítěte (hmatových, akustických, motorických); sem patří kresby tzv. "hlavonožců".
3. Naivní dětský realismus (věk 4 - 8 let) - Názorné myšlení - vytváření grafických typů (ovál = hlava, čtverec+trojúhelník =dům)
Období konkrétních operací (věk 7 - 12 let) vizuální realismus, fixované představy
4. Popisný realismus (věk 7 - 9 let) - spíše logické než vizuální zobrazování, tj. kreslí co o objektu ví, ne to, co vidí.
5. Vizuální realismus (věk 9 - 12 let) přechod ze stadia kreslení podle paměti a podle představ do stadia kresby podle skutečnosti, přírody, vizuálního vjemu. Má dvě fáze:
- Dvojrozměrná fáze, která se vyznačuje kresbou pouze v obrysu.
- Trojrozměrná fáze, schopnost iluzivního zobrazování prostoru, kresebný projev je již detailnější, realističtější iluze skutečného prostoru.
7. Období formálních operací (věk: od11 let do dospělosti) rozvoj abstraktního myšlení, detailní popisnost, rozvíjení estetického myšlení
Znaky dětského výtvarného projevu
Naivní realismus :
1. Jednoduchost, úspornost, vždy neopravovaná definitivní linie
2. Zobrazení nejúplnějšího profilu, auto, kočka, strom je zobrazen z boku, postava však frontálně,
tzv. smíšený profil - tělo zobrazené frontálně, nohy ze strany (srovnej s egyptskou malbou)
3. Předměty bez překrývání, vždy vedle sebe
Snaha po úplnosti - intelektuální realismus :
4. Zájem o funkční detaily - řasy, květiny
5. Transparence tzv. "rentgenové vidění" - snědl jsem koláč, vidíme co je v břiše
6. Výtvarné vyprávění v plánech nad sebou či v kruhu - opakování Karkulky na jedné kresbě
7. Tvarová
nadsázka toho, co je pro dítě
významné - postava větší než dům,
významová "hierarchická" perspektiva -
větší je to, co je důležitější.
8. Potřeba nového grafického typu - ryba (už je konkrétní druh) žralok,
postava pláče (dítě vyjadřuje vztah postavy k prostředí)
Zosobňující dynamismus :
9. Personifikace - oživování i neživých předmětů (hrnek má oči)
10. Antropomorfismus - zvířata mají lidské znaky (kočka se usmívá)
11. Grafoidismus - naklánění kresby ve směru budoucího písma, tzv., zakulacování rohů
12. R-princip - odlišení základních směrů (komín je kolmo ke střeše, větve kolmo ke stromu
13. Zobrazovací automatismus, rutinérství, přezdobení (zmnožování oken, prstů, knoflíků,..)
14. Rytmus, opakování, symetrie (hlavní motiv na ose, pásy)
15. Realistické tendence koloritu - žluté slunce, modrá obloha, zelená tráva
16. Barevná nadsázka - červené tváře, květiny, šaty princezny
17. Zobrazování prostoru s vlastní logikou - okraj papíru je "zem" může pokračovat otáčením papíru.
Intelektuální horizont - přidání další čáry (roviny země) nad základnu (prostor je dělen v pásech nad sebou jako v egyptském reliéfu, nebo tzv. "typ "silnice zdola nahoru", kolmé přiřazování stromů, auto z boku,,...
terminologie
asimilace - začleňováním předmětů do navyklého způsobu jednání a myšlení
akomodace - přizpůsobováním se (smyslovými orgány a myšlením) vnějším podmínkám
ontogeneze - vývoj jedince (zkoumá ji vývojová psychologie)
fylogeneze (morfogeneze) - vývoj druhu
senzomotorika - soubor procesů spojující smyslovou a motorickou oblast
VÝTVARNÁ TYPOLOGIE (osobnostní inklinace):psychologická typologie
extrovertní - zobrazení věcí (hlavně chlapci)
Introvertní - vlastní zážitek (hlavně dívky)
(většinou jde o smíšené typy)
typologie podle smyslů:
typ vizuální (zrakově zaměřený, spíše extrovertní)
typ haptický (hmatově zaměřený, spíše introvertní)
typologie syntetická:
typ syntetizující (věcnost, souvislost proporcí, prostoru)
typ s malou potřebou syntézy (postavy se vznášejí, není koncepce celku)
typologie podle média:
Typy: grafický, malířský, plastický,
konstruktivní
Tři
typy uváděné umělci Bauhausu:
impresivní typ (smyslovost, dojem), expresívní typ (nitro, cit), konstruktivní typ (logická úvaha,
konstrukce)
Vývoj dětské kresby podle Gity Ruthové
Kresba odráží osobnost dítěte, jeho vývojovou úroveň, schopnost vnímání, a také jeho charakterové a individuální zvláštnosti.
- vývoj kresby je ovlivněn náročností a vhodností podnětů, rozdíly v psychice a schopností tvořit
- kresba vzniká z důvodu seberealizace, radosti ze hry, snahy něco napodobit kresbou
- první kresebné projevy se objevují kolem 2. roku věku dítěte podobně jako řeč
OBDOBÍ ČÁRANIC
Typickým znakem kresby v tomto období je ustálená barevnost (např. zelená = tráva, slunce = žluté). Dítě začíná mít zájem o tvar (např. kulatá = hlava, jablko, slunce).první výtvarné projevy dítěte, vznikají z
- radosti z pohybu
- zanechávání vlastní stopy (čáry, skvrny, otisku, tvaru)
- hry s materiálem
· BEZOBSAŽNÉ ČÁRANICE (kolem 2 let) neznázorňují konkrétní věci a nemají věcný význam, jde především o radost ze záznamu pohybu. Pohyb vychází z ramene (kyvadlové a bodavé čáranice), později je pohyb přenesen do lokte (čáry vodorovné, svislé, křížené), zápěstí a nakonec se přidají í prsty (klubíčka, ovály, spirály). Zpočátku překračuje formát papíru, později se usazuje do formátu. V tomto období se, mimo jiného, vyvíjí jemná motorika a grafická připravenost dítěte pro školní výuku.
- ASOCIATIVNÍ ČÁRANICE
výklad dítěte se mění dle toho, na co dítě myslí (podle momentálních asociací). Tatáž kresba znamená tedy více věcí a má více významů (např. spletená čára může had, voda, vycházka nebo maminka).
· OBSAŽNÉ POJMENOVANÉ ČÁRANICE (mezi 2. - 3. rokem) dítě je schopno říci předem,co nakreslí, avšak podoba mezi kresbou a věcí je spíše náhodná.
Typickým znakemkresby v tomto období je ustálená barevnost (např. zelená = tráva, slunce = žluté). Dítě začíná mít zájem o tvar(např. kulatá= hlava, jablko, slunce).· OBDOBÍ NAIVNÍHO REALISMU
(předškolní věk) dítě naivně kreslí, spíše to co ví (co ho upoutalo), než to, co vidí
→ období vrcholící fantazie, které
je často spojeno s bezúčelovým lhaním.
Dítě kreslí: lidi (postavu),
urbanistické motivy, přírodu .... Pojetí
předmětu se neřídí skutečností ani pravidly perspektivy ale vytváří spíše grafické znaky odkazující ke
skutečnosti. Můžeme tak mluvit o znakové
kresbě → kresby jsou tvarově redukované, souměrné.
Kulaté tvary souvisí se světem dítěte.
Dítě shrnuje podstatné rysy zobrazované věci a k tomu využívá různých prostředků: transparence, výtvarného vyprávění, deformace předmětů, překlápění ...
· OBDOBÍ REALISMU
dělíme podle věku:
3.1. MLADŠÍ ŠKOLNÍ VĚK
dítě kreslí, co vidí. Kreslí podle modelu, dokáže kopírovat předlohu. Kolem 8. roku se snaží kreslit vše, co
vidí, do nejmenšího detailu. Kresba je často detaily až přehlcená (např. loď s
hřebíky, princezna se spoustou šperků, pokoj s detailně vypracovanými
tapetami). Začíná se objevovat snaha o vyjádření pohybu a vztahů
3.2. STARŠÍ ŠKOLNÍ VĚK (DO
12TI LET)
vývoj dětské kresby končí, ztrácí se přirozený spontánní projev
a mění se v uvědomělý projev, dítě už ví, že jeho kresba není vždy
správná, ale nedokáže ji napravit. Zde je důležitá role člověka, s nímž se
setkáváte, v souvislosti se svým výtvarným projevem. Špatná zkušenost
v tomto období často vede k tomu, že si lidé zaujmou názor, že neumí
kreslit.
Doplňující literatura:
Bednářová, J.; Šmardová, V.: Rozvoj
grafomotoriky: Jak rozvíjet kreslení a psaní. Brno: Computer
Press,a.s., 2006.
Davido, R.: Kresba jako nástroj poznání dítěte. Dětská
kresba z pohledu psychologie. Portál, Praha 2001
Kucharská, A.: Výtvarné projevy v předškolním věku. Informatorium
(časopis), roč. 8, č. 8, str. 6 - 8
Klivar, M.; Polcar, M.: Kresba v životě člověka; funkce a
netradiční techniky. SPN, Praha 1987
Novotná , L.: Norma a normálnost dětské kresby lidské postavy
In Kucharská, A.; Májová, Z.: Dětská kresba v psychologickém
výzkumu. Praha, UK 2005
Vágnerová, M.: Vývojová psychologie I; dětství a dospívání.
Karolinum, Praha 2005.
Uždil, J.: Výtvarný projev a výchova. SPN, Praha 1978
