Ontogeneze výtvarného projevu

Vznik a podstata spontánního dětského výtvarného projevu

Základní stádia vývoje dětského výtvarného projevu.
Vývoj kresby prochází tzv. stadiálním vývojem (kresby dětí stejného věku se podobají)

                                                                                                          věk

· Období čáranic (senzomotorické) bez myšlenkového obsahu      1 - 2

· Období prvotního obrazu - symbolické myšlení                             2 - 4

· Naivní dětský realismus - grafické typy - názorné myšlení            4 - 8

· Popisný realismus (kreslí to co ví ne to co vidí) - logické myšlení 6 - 8

· Vizuální realismus(obrat k detailům, napodobování optické podoby) vizuální myšlení                                                                                9 - 12 let

· Estetizující kresba - abstraktní myšlení                                11 - dospělost

· Období krize dětského výtvarného projevu v období dospívání

-----------------------------------------

Položme si nejprve pár otázek: Proč děti kreslí? Jde o druh hry bez partnera? Nebo je to vrozená potřeba auto-edukativní hry? Proč mají hry často estetický náboj? Jde o obrazovou "řeč" a její formu zápisu? Jde o napodobování grafické činnosti dospělých? Jde o autostylizované zpředmětnění vlastního "já"?[1] Jak dítě reaguje na svět?

spontánní neřízený dětský výtvarný projev (výtvarná činnost není z vnějšku vyvolána ani řízena)

Dětská kresba vzniká, podobně jako řeč, kolem druhého roku věku dítěte. Kresba je důležitou součástí vývoje dítěte, rozvoje jeho osobnosti, a souvisí také s potřebou seberealizace. Kresba je přirozený způsob osvojování světa. Prohlubuje nejen emocionální, ale také racionální poznávání světa a sebe sama, a rozvíjí i logické myšlení.

Období senzomotorické

1. Období čáranic (do 2 let)
bezobsažné čmáranice, motorika - pohyb rukou a jeho zastavení, stopa

Období předoperačního myšlení (věk 2 - 8 let)

2. Období prvotního obrazu -Symbolické myšlení (věk 2 - 4 roky)
Objevuje se snaha pojmenovat bezobsažnou čáranici, používá asociace (oblouk = auto či kopec, kruh = slunce nebo jablko či hlava, čáry = prší, křik, tanec...). Nejde o záznam viděných forem, ale o kresbu představ dítěte (hmatových, akustických, motorických); sem patří kresby tzv. "hlavonožců".

3. Naivní dětský realismus (věk 4 - 8 let) - Názorné myšlení - vytváření grafických typů (ovál = hlava, čtverec+trojúhelník =dům)

Období konkrétních operací (věk 7 - 12 let) vizuální realismus, fixované představy

4. Popisný realismus (věk 7 - 9 let) - spíše logické než vizuální zobrazování, tj. kreslí co o objektu ví, ne to, co vidí.

5. Vizuální realismus (věk 9 - 12 let) přechod ze stadia kreslení podle paměti a podle představ do stadia kresby podle skutečnosti, přírody, vizuálního vjemu. Má dvě fáze:

- Dvojrozměrná fáze, která se vyznačuje kresbou pouze v obrysu.
- Trojrozměrná fáze, schopnost iluzivního zobrazování prostoru, kresebný projev je již detailnější, realističtější iluze skutečného prostoru.

7. Období formálních operací (věk: od11 let do dospělosti) rozvoj abstraktního myšlení, detailní popisnost, rozvíjení estetického myšlení

Znaky dětského výtvarného projevu

Naivní realismus :

1. Jednoduchost, úspornost, vždy neopravovaná definitivní linie

2. Zobrazení nejúplnějšího profilu, auto, kočka, strom je zobrazen z boku, postava však frontálně,

tzv. smíšený profil - tělo zobrazené frontálně, nohy ze strany (srovnej s egyptskou malbou)

3. Předměty bez překrývání, vždy vedle sebe

Snaha po úplnosti - intelektuální realismus :

4. Zájem o funkční detaily - řasy, květiny

5. Transparence tzv. "rentgenové vidění" - snědl jsem koláč, vidíme co je v břiše

6. Výtvarné vyprávění v plánech nad sebou či v kruhu - opakování Karkulky na jedné kresbě

7. Tvarová nadsázka toho, co je pro dítě významné - postava větší než dům,
významová "hierarchická" perspektiva - větší je to, co je důležitější.

8. Potřeba nového grafického typu - ryba (už je konkrétní druh) žralok,

postava pláče (dítě vyjadřuje vztah postavy k prostředí)

Zosobňující dynamismus :

9. Personifikace - oživování i neživých předmětů (hrnek má oči)

10. Antropomorfismus - zvířata mají lidské znaky (kočka se usmívá)

11. Grafoidismus - naklánění kresby ve směru budoucího písma, tzv., zakulacování rohů

12. R-princip - odlišení základních směrů (komín je kolmo ke střeše, větve kolmo ke stromu

13. Zobrazovací automatismus, rutinérství, přezdobení (zmnožování oken, prstů, knoflíků,..)

14. Rytmus, opakování, symetrie (hlavní motiv na ose, pásy)

15. Realistické tendence koloritu - žluté slunce, modrá obloha, zelená tráva

16. Barevná nadsázka - červené tváře, květiny, šaty princezny

17. Zobrazování prostoru s vlastní logikou - okraj papíru je "zem" může pokračovat otáčením papíru.

Intelektuální horizont - přidání další čáry (roviny země) nad základnu (prostor je dělen v pásech nad sebou jako v egyptském reliéfu, nebo tzv. "typ "silnice zdola nahoru", kolmé přiřazování stromů, auto z boku,,...

terminologie

asimilace - začleňováním předmětů do navyklého způsobu jednání a myšlení

akomodace - přizpůsobováním se (smyslovými orgány a myšlením) vnějším podmínkám

ontogeneze - vývoj jedince (zkoumá ji vývojová psychologie)

fylogeneze (morfogeneze) - vývoj druhu

senzomotorika - soubor procesů spojující smyslovou a motorickou oblast

VÝTVARNÁ TYPOLOGIE (osobnostní inklinace):psychologická typologie

extrovertní - zobrazení věcí (hlavně chlapci)

Introvertní - vlastní zážitek (hlavně dívky)

(většinou jde o smíšené typy)

typologie podle smyslů:

typ vizuální (zrakově zaměřený, spíše extrovertní)

typ haptický (hmatově zaměřený, spíše introvertní)

typologie syntetická:

typ syntetizující (věcnost, souvislost proporcí, prostoru)

typ s malou potřebou syntézy (postavy se vznášejí, není koncepce celku)

typologie podle média:
Typy: grafický, malířský, plastický, konstruktivní

Tři typy uváděné umělci Bauhausu:
impresivní typ (smyslovost, dojem), expresívní typ (nitro, cit), konstruktivní typ (logická úvaha, konstrukce)